Koho dům potkal...

Nový majitel budovy pro naplnění svojí vize, vytvořit z bývalého domu odborů opět pražskou ikonickou stavbu, vyhlásil architektonickou soutěž. Společně s architekty rovněž navštívili řadu projektů po celé Evropě, aby se inspirovali pro vhodná, citlivá a funkční řešení.

Vítězný návrh prošel řadou oponentur a jednání na všech úrovních a v řadě ohledů se proměnil na základě mnoha připomínek a podmínek všech dotčených institucí. Návrh investora a architektů získal do konce roku 2021 všechna potřebná kladná stanoviska orgánů státní správy a dalších dotčených organizací. V lednu 2022 podala společnost Dům RADOST a.s. žádost o územní rozhodnutí. Hlavním obchodním záměrem je vybudovat v prvním pražském mrakodrapu moderní dostupné dlouhodobé nájemní bydlení doplněné zejména o společenskou a kulturní funkci ve spodním parteru.

Investor upustil od vedlejších záměrů na bydlení Airbnb nebo vybudování hotelu. Rozhodl se tedy zacílit tam, co potřebuje Praha nejvíc, a to jsou byty. Dům RADOST přinese do lokality v těsné blízkosti centra až 550 bytových jednotek nájemního charakteru, který se stal plnohodnotnou alternativou při obtížné dosažitelnosti vlastnického bydlení. Stejně tak majitel uvažuje nabídnout část bytů zdravotním sestrám, policistům, hasičům,učitelům…

V Domě RADOST pracují ti největší odborníci na nájemní bydlení v ČR. Nájemní bydlení je obtížná disciplína. Na rozdíl od standardních developerských projektů, nemá investor před stavbou ani v jejím průběhu žádné výnosy od budoucích vlastníků, ale právě naopak musí nést vysokou investiční zátěž a splácet úvěr. Teprve po dokončení stavby a nastěhování klientů začne velmi pozvolna získávat, a po velmi malých částkách, vloženou investici zpět. To je také důvod, proč se do tohoto odvětví nikdo příliš nehrne a je doslova malým zázrakem, že se najde ryze česká společnost, která svůj podnikatelský záměr postaví na dlouhodobé držbě nemovitosti a nízké výnosnosti.

Výhodou nájemního bydlení je naopak malá dopravní zátěž, protože je dle zkušeností z podobných projektů až o 50% nižší než v případě vlastnického bydlení nebo kanceláří. Je to dané především tím, že bydlícími jsou často lidé, kteří přijeli do Prahy za prací a auto nepotřebují stejně jako mladí lidé, jejichž cílem je stále častěji se pohybovat po městech jinak než svým vozidlem. Díky menší dopravní zátěži přináší nájemní bydlení do oblasti také méně hluku.

Po provedené konverzi se stane dům také mnohem ekologičtější a méně energeticky náročný, což je dnes cílem celé naší společnosti. Naopak v současné době je dům v podstatě ekologickou katastrofou, kdy obrovské náklady zejména na tepelnou energii, elektrickou energii a chlazení, jsou jednou z příčin poloprázdného domu, kdy je obtížné sehnat nájemce a pokud ho seženeme, musíme snižovat nájemné až k nule, protože poplatky jsou o stovky procent nad běžným standardem. Pro majitele by bylo dnes levnějším řešením dům prostě zavřít.

Místo nefunkčních kanceláří, které nikdo nechce, postavíme plně vybavené nájemní byty, které tak chybí a jsou tolik potřeba. V neposlední řadě komplex přinese užitek také Praze3 a Praze. Otevřením domu, kde chceme vybudovat lázně Žižkov, kino, nový společenský a kulturní sál, gastronomii s pivem Radost a další služby nejen pro bydlící, ale pro celý Žižkov.

Náš projekt získal řadu podporovatelů ze strany odborné veřejnosti z odvětví bydlení, architektů, historiků i laické veřejnosti, o čemž se můžete přesvědčit níže.

O první pražský mrakodrap se desítky let nikdo nestaral. Dům chátral, až ho musel bývalý vlastník prodat, jelikož už ho nedokázal smysluplně provozovat. Český investor, navíc rodina s velkým respektem, chce udělat z komplexu znovu ikonu Prahy. K tomu je však nezbytné objekt otevřít lidem, zprůchodnit ho a nabídnout okolí důvod do něho vejít. Dokud se bude dům stále jen obcházet, čeká ho ještě horší budoucnost než dnes. Do domu je třeba vstoupit, tak jak si to představovali i původní architekti, kteří chtěli postavit dům plný života…dnes by byli velmi smutní…, a kteří dokonce ve svých úvahách přepokládali mnoho potřebných budoucích stavebních úprav a změn, protože byli funkcionalisté a tvrdili, že funkce se musí přizpůsobit potřebám, a adaptaci v dalších letech očekávali a snažili se navrhnout objekt tak, aby k tomu byl připraven. Sami připomínali, že požadavky se v čase mění a pracovali s principy účelnosti a zákonem ekonomie.

Možná by se na konci tohoto základního popisu, proč a jak dům změnit, mohlo také sdělit, že dům ani nemá jinou alternativu. V dnešní podobě je dům nefunkční. Ponechat ho ve stávajícímstavu znamená, že se bude dále vyprazdňovat. Nikdo do něho sám o sobě nevstoupí už ani teď, co by v něm ostatně dělal, a co by v něm hledal, vždyť je považovánza odpudivý…a nakonec se z něho stane přítěž, se kterou si nikdo nebude vědět rady, jako například s vyšehradským nádražím. Některá vyjádření určité vyhraněné skupiny odborníků, kteří v podstatě chtějí budovu ponechat ve stávajícím stavu, ukazují na absolutní neznalost kontextu a nutných podmínek pro fungování takového komplexu. Věc vidí jen z úzce zaměřeného pohledu, který však vůbec nepostihuje celou problematiku. Tu je však nutné vidět v souvislostech budoucího života a fungování a vůbec možné existence. Kromě toho dům ani nesplňuje dnešní normy a zákony, je nezateplený, se zcela nevyhovujícími a zastaralými technologiemi atd.

Na druhou stranu musíme přiznat, že konverze a revitalizace bude extrémně náročná a velmi drahá.

My totiž samozřejmě památku neničíme, ba právě naopak, velkou řadu prvků repasujeme a rekonstruujeme, veškeré cenné části budou zachovány. Vstupní foyer, chodby, schodiště, zasedací sály, kino, intaktní patro, a stovky dalších detailů…Jsme připraveni splnit desítky podmínek odboru památkové péče.

Víme dobře, že budova má svoji velkou hodnotu. Ale ztrácí ji. My ji prvnímu pražskému mrakodrapu znovu vrátíme. Život v domě ho zachrání! Město musí žít a rozvíjet se!

Držte nám prosím palce, chceme to udělat dobře a věříme, že to má smysl.

OSMD

„Občanské sdružení majitelů domů, jako spolek sdružující především původní vlastníky nájemního bytového fondu, podporuje projekt přestavby původního Domu odborových svazů, nyní známého pod názvem Dům Radost, na moderní bytový komplex určený pro dlouhodobé nájemní bydlení.“

Sdružení nájemníků České republiky

Dne 15.10. došlo k podpisu memoranda o spolupráci mezi Domem Radost a Sdružením nájemníků České republiky, kde je mimo jiné projekt rekonstrukce Domu RADOST na dlouhodobé dostupné nájemní bydlení doplněné o společensko-kulturním centrem v podobě, kterou připravil investor ve spolupráci s Qarta Architektura označen za významný a kladný počin na nemovitostním trhu v Praze.

Celé znění memoranda zde.

Thomas Vonier

Na Thomase Voniera, prezidenta Mezinárodní unie architektů, působí dům zdálky jako zajímavá stavba, která už však viditelně neplní svůj účel.

„Celá řada měst má takové velké budovy, které v určitém čase v historii sloužily konkrétnímu účelu, který však přestal být v současnosti relevantní. Otázkou je, co s takovými budovami dělat? Je zcela jasné, že budovy se musí přizpůsobit, měnit a reagovat na požadavky doby. Pokud je dnes potřeba bydlení, ale nikoliv malých byrokratických kanceláří, dává podle mě všechen smysl přestavět takovou budovu pro účely bydlení. Vy se navíc snažíte zachovat to, co bylo na budově důležité a charakteristické, ale pochopitelně se musíte také přizpůsobit současné poptávce trhu. Každé dnešní Evropské město jakékoli velikosti má potíže s dostupným bydlením v centru a je to velmi složité. Žiji v Paříži a pro normální rodiny je tam velmi obtížné dovolit si místo pro život, natož pro studenty a lidi, kteří se životem teprve začínají. Takže i my neustále hledáme příležitosti, jak zajistit cenově dostupné bydlení v centru. To je jedna věc. Druhou věcí je obrovská původní investice, kterou tady už máte! Máte zde obrovské původní investice do materiálů a stavebních prací, takže pokud existuje vyhlídka na záchranu této základní původní struktury a investice, která již byla jednou provedena, a její přeměna na něco nového a produktivního, je to to nejlepší z obou světů. Jste navíc blízko železniční stanici, jste blízko všem druhům dopravy, hned vedle máte ekonomickou fakultu... takže dává ten největší smysl možnost multifunkčního využití, tedy doplnit bydlení dalšími službami tak, aby se budova stala součástí města.  Nyní jen zabírá pozemek a není doopravdy přístupná mnoha lidem. Když jste ale uvnitř, má velmi atraktivní atributy. Velké prostory, spoustu světla, nádherný výhled na město z vyšších pater, krásnou střechu. To vše jsou zdroje, které lze použít.“             
Thomas Vonier

IPR

„Navržené úpravy hodnotíme pozitivně – podporují zachování celkového rázu budovy a zároveň umožňují její adaptaci a zapojení okolního prostředí, přičemž zlepšují celkovou prostupnost a vybavenost v území. Dále oceňujeme navržené zelené střechy, které podporují záměr na plánovanou přeměnu území s cílem posílení adaptace městského prostředí na klimatickou změnu za využití principů modrozelené infrastruktury…“

Ze stanoviska Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy

‍

ZMČ

Výbor pro územní rozvoj ZMČ Praha 3 s realizací stavby podle předložené aktualizované podoby projektu DUR „Domu Radost“ souhlasí. Projekt byl výboru prezentován dne 18. 1. 2022 v podobě, ve které získal kladné stanovisko Odboru památkové péče hlavního města Prahy 3.

‍

Ing.arch.Adam Gebrian

„Všechny drobné úpravy, které vidíme dnes, přispívají k tomu, že teď můžete dům navštívit, používat, prohlédnout si. Je ale jasné, že všechny tyhle aktivity jsou jen dočasného charakteru, a že dům čeká výrazná generální rekonstrukce, protože si to za skoro 90 let zaslouží, aby mohl být zase používán a aby sinašel svoji novou budoucnost.“

V pořadu Překvapivé stavby

‍

Obec architektů

„Přístup při rekonstrukci a dostavbě domu Radost reaguje na požadavky doby a zároveňzachovává původní hodnoty architektury 30. let minulého století.

Projekt rekonstrukce domu Radost je přesně ten přístup, který mezinárodní svaz architektů UIA a jeho výbor kulturního dědictví považují za hodný následování.“ ‍

‍

Myslíme to vážně!

Bývalý sál Přítomnost hostil v minulosti sjezdy odborářů z celé republiky. V tomhle čase se taky technologicky zastavil a zůstal nevyužitelný.

Proto jsme přišli společně se skupinou kolem kin Aero, Oko a Světozor a festivalem Spectaculare s návrhem rekonstrukce, díky které vzniklo v sále pod dohledem památkářů butikové kino Přítomnost. Citlivá rekonstrukce je příkladem toho, jak chceme k domu přistupovat, a že to s jeho novým využitím myslíme vážně.

JIŘÍ ŠEBESTA

Jiří Šebesta je jednatelem butikového kina Přítomnost a byl u projektu rekonstrukce sálu od začátku.

‍„Jsme moc rádi, že jako první vlaštovka cesty z minulosti do budoucnosti tady v domě vlastně fungujeme v novém. Sál Přítomnost je doufám příkladem úspěšné rekonstrukce, a i přes těžké covidové začátky si k nám diváci našli cestu. Všichni jsou z interiéru unešení. Určitě podporujeme projekt revitalizace, protože jedna vlaštovka jaro nedělá. I ostatní prostory si zaslouží, aby si k nim veřejnost zase našla cestu a celý dům začal fungovat jako jeden funkční provázaný organismus.“

Konference RENESANCE NÁJEMNÍHO BYDLENÍ

V říjnu v Přítomnost proběhla odborná konference o nájemním bydlení za účasti odborníků z řad developmentu, investorů, správců budov, právníků, pojišťoven i bank. Nechyběli ani zástupci města a plánování či názory na bydlení nájemníků samotných.

"Nájemní bydlení je při nedostupnosti vlastnického bydlení budoucnost. My máme zkušenost a umíme to, ostatní k nám chodí pro radu. Jsme šťastní, a současně je správně, že se tato konference koná právě u nás. Přineseme totiž do Prahy 3 až 550 bytů dlouhodobého dostupného nájemního bydlení. Samotný produkt nájemního bydlení již svojí podstatou ukazuje na solidnost investora a důvěru v jeho myšlenky."
Tomáš Kašpar, leader projektu Dům Radost a viceprezident Asociace nájemního bydlení

DESIGNBLOK/ diskusní fórum

V rámci Designbloku se u nás uskutečnilo diskusní fórum s názvem Česká radost, DŮM RADOST a radost v nás. O tom, jak dělat radost ve veřejném prostoru a jak je to v plánu dělat v Domě RADOST, diskutovali:

Martin Wichterle (průmyslník, moderátor debaty)

Helena Dařbujánová (designérka a architektka)

Ondřej Kobza (pražský kavárník)

Leon Jakimič (zakladatel společnosti Lasvit)

Jiří Řezák (architekt QARTA Architektura)

Rony Plesl (designér a profesor na UMPRUM)

‍

‍„Já obrovský propaguji, aby se propojovali byznysmeni, umělci, studenti, důchodci, psi … slepice, kohouti, vrabci. Aby prostě lidi žili pohromadě, aby si tolik nezáviděli a nepomlouvali se. Nemysleli si, že každý byznysmen je zloděj a každý student je chudák, který jezdí autobusem. Já si myslím, že je strašně důležité, aby se propojovaly komunity a různé „třídy“ a to si myslím, že by měli zařídit architekti.“   Rony Plesl

„Já mám rád architekta Petra Hájka, který mi pomáhal se střechou Lucerny a ten má takový pojem Anastomozis a říká, že v Praze už je spousta věcí postavených, ale je potřeba je propojovat. Anastomozis je totiž propojení třeba dvou orgánu v těle, třeba uší.  Takže mě taky zajímají tyhle propojování, který ozdraví celý proces fungování města. Bavilo by mě, kdyby třeba podél Smetanova nábřeží vznikl nějaký ponton nebo nějaká lávka. Čím víc takových propojek nebo zprůchodnění něčeho, aby tam byl vzduch a proudili tam lidi. To je pro mě to hlavní. Já nejsem architekt, takže já nemám názor na stavby, třeba na Filharmonii. Mě baví vytvářet tu filharmonii jednorázovýma akcema třeba na Vltavě na nějakém pontonu. Takže se necítím být kompetentní vyjadřovat sek těm stavebním věcem. Ale právě i filozoficky je třeba pracovat s tím, co už je postaveno a uvažovat o tom, jak jinak se dá ta věc ještě otevřít. Pan Josef Omáčka třeba tvrdí, že Václavak se dal kdysi obejít celý jen těma dvorama, kde byly restaurace a tančírny a všechno se to ještě před 50 lety dalo obejít.“   Ondřej Kobza

„(…)Pokud je za nějakým projektem renomovaný architekt, spojený s developerem, který má nějakou vizi a má i prostředky, aby se ta vize dala naplnit. Tak by to to město, jednotlivý odbory a památkáři měli vzít v potaz. (…) Je to o komunikaci a o propojování starého s novým. Nebát se propojovat staré s novým, to je hrozně silné. To je jak ta naše skleněná roubenka mezi dvěma starýma roubenkama, v tom vidím velkou přidanou hodnotu.“   Leon Jakimič

„Z hlediska urbanismu nám umírají centra a my v místech kde máme vysoké školy a máme tam velkou koncentraci mladých lidí, tak dneska nám ti mladí lidi jezdí někde na kraj města bydlet. Naskýtá se nám možnost, protože nejvíc to centrum města užívají mladí lidé – máme tam kluby, život a chceme tam být. Mně se líbí, že ten jejich návrat jsme my schopni umožnit. Navíc oproti jiným projektům, se tu vkládá ta nová funkce, těch služeb, které budou ovlivňovat i širší okolí a dolní Žižkov může ožít. Vkládá se tu kultura, dnes sedíme v sále, který se používal na nějaké konference a dnes je to kino! Je to o oživení nejenom domu, ale i toho místa. A to se mi líbí na tomhle projektu, že se nedívá jen dovnitř, ale i směrem ven a má k tomu investora, který to takto vidí úplně stejně.“    Jiří Řezák

„Pojďme zkusit bojovat za to, ať u nás stavby získávají novou funkčnost a vznikají takové věci jako je Radost. Změnou Revolučního odborového hnutí na Žižkovský highline, který možná změní celou tu čtvrť.“    Martin Wichterle

Celá diskuze zde.

‍

Výstava architektů QARTA ARCHITEKTURA

V rámci Designbloku si navíc v 11.NP autoři vítězného návrhu na podobu rekonstrukce připravili v 8 kancelářských jednotkách výstavu s názvem Revize, Revitalizace, Rekonstrukce, Respekt – kde si návštěvníci mohli s výkladem prohlédnout plánovanou rekonstrukci.

Iva Nesvatbová

S Ivou Nesvatbovou spolupracujeme od roku 2020, kdy jsme u nás uspořádali výstavu soch ART PRAGUE SCULPTURE, která se stala součástí mezinárodního veletrhu výtvarného umění ART PRAGUE.

Nová vize využití rozsáhlého komplexu dnešní Radosti pro mně znamená opravdu hodně. Jednak jako pro obdivovatelku architektury a umění, ale i jako pro obyvatelku rozhraní Žižkova a Vinohrad. Jako děti jsme si v blízkosti této budovy hrávaly, ale vždy na nás celý objekt působil tajemně, až hrůzostrašně, protože jsme věděly, že je nepřístupný. Střihem jsem se přenesla do dnešní doby, kdy s osvíceným vedením Radosti spolupracuji na realizaci projektů výtvarného umění. Z pozice vedení veletrhu současného umění ART PRAGUE vysoce oceňuji začlenění vizuálního umění do komplexní revitalizace objektu, a zároveň obdivuji velkorysost plánovaného oživení této části Žižkova.

Petr Hájek

Díky spolupráci s Petrem Hájkem našla do RADOSTI cestu řada umělců a jeho umělecké výstavy oživují společné prostory již dva roky.

„V Domě Radost realizuje The Chemistry Gallery výstavy nejmladší generace vizuálních umělců již od poloviny roku 2019. Dříve uzavřená a nepřístupná budova se pod vedením nových majitelů otevřela veřejnosti, a to právě také tím, že se v budově začaly pravidelně pořádat výstavy současných umělců. Stávající stav budovy ale neumožňuje její další fungování. Plánovaná citlivá rekonstrukce podle návrhu studia QARTA Architektura má za cíl budovu ještě více otevřít a vytvořit také více místa pro další kulturní akce. Budova se tedy díky rekonstrukci může stát přirozeným kulturně společenským centrem dolního Žižkova a získat zpět svou původní krásu, která ji v současné době chybí. Oceňuji, že pro nalezení správného účelu rekonstruované budovy se její majitelé inspirovali také podobnými projekty v zahraničí, kdy staré budovy hledaly svůj nový účel, což je jediný způsob, jak podobné stavby zachovat funkční i do budoucnosti."

Michal Rapant

Mladý výtvarník Michal Rapant vystavoval v Domě Radost od 12.8. do 12.11.2021.

" Můj názor je ten, pokud stavba je ve špatném stavu a už neplní takovou funkci pro kterou byla postavena, tak se buď zrekonstruuje a vytvoří se pro ní účel, který bude plnit, nebo se strhne a postaví se nová budova s konkrétním účelem.  V tomto případě by byla velká škoda, kdyby dál chátrala a musela být stržená. Není novinkou, že se staré budovy s účelem jako je nádraží, železárna, trafostanice, telegraf, elektrárna, atd. opraví a vytvoří se nový kulturní prostor v industriální budově. Pro mě je tohle cesta jak dát nový život staré budově.“

‍

‍

Lukáš Hejlík

Lukáše Hejlíka jsme si už dříve pozvali na konzultace při plánování nabídky a zázemí pro gastronomické služby. Když u nás na Střeše pořádal vyhlášení soutěže Food Blog Roku, zeptali jsme se ho, jak celý náš záměr vlastně vidí.

Jaký je váš vztah k Domu Radost, Lukáši?

„Já ten příběh Domu sleduji a byl jsem tady už několikrát na jistých konzultacích, protože vím, že ten budoucí projekt se bude (a držím mu palce, pokud vyjde) týkat i dost gastra a komunit a kultury a toho, aby byl dům otevřený veřejnosti. Od gastra, food beverage, klubu a kultury, kina ale i bytů. A mně se to samozřejmě líbí. Sleduji, jak je ta cesta dlouhá a trnitá a držím palce ať to všechno dobře dopadne. A těším se, že třeba budu někdy moct dorazit a dát si tady to pivo, který se tady má vařit a má se jmenovat RADOST.“

A na celkovou rekonstrukci se díváte jak?

„Já mám rád funkcionalismus a vím, že je to hrozně těžký. S docela podobným záměrem jsem sledoval, jak se měnil ve Zlíně, v baště funkcionalismu, Baťův obchodní dům a povedlo se to. Takže je důležité k tomu vždycky najít tu odvahu, věřit tomu investorovi a architektovi. A samozřejmě je potřeba to hlídat, ale na druhou stranu mít i tu odvahu. Chápu samozřejmě, že to řešíme v Praze, poměrně blízko centra a že je to tady ožehavé, ale ten dům je a bude krásný. A bylo by super navázat na jeho tradici a historii a dát tomu dnešní život. Jak jsem říkal – otevřít ho. A jestli jsem to dobře pochopil, tak ten projekt se o to snaží.“

 Celé video z rozhovoru zde

‍

CO SI MYSLÍ VEŘEJNOST?

 V Praze3 proběhly dva průzkumy mezi veřejností. Celkem se jich zúčastnilo 420 osob. (Jeden z průzkumů vznikl v rámci diplomové práce studenta VŠE, cílený byl na obyvatele Prahy a byl distribuován prostřednictvím facebookové stránky Praha 3.)

‍‍

 Závěry:

·     75% osob nemá v současnosti důvod dům navštěvovat.

·     Na 70% dotázaných v současnosti dům působí nepříjemným nebo spíše nepříjemným dojmem.

·     Nikdo z dotázaných nezvolil možnost, že je pro něj dům rozhodně příjemný.

·     90% osob si myslí že je vhodné budovu revitalizovat a změnit její funkčnost.

·     Nikdo neuvedl, že by se s ní rozhodně nemělo nic dělat.

‍

PŮVODNÍ NÁVRH ARCHITEKTŮ KARLA HONZÍKA A JOSEFA HAVLÍČKA

Podle projektové dokumentace ke stavbě VPÚ z roku 1929 i sami architekti počítali s možnými budoucími rekonstrukcemi a celou budovu navrhli tak, aby mohla v dalších obdobích snadno projít stavebními úpravami.

Z Průvodní zprávy z roku 1929:

„Návrh umožňuje změny uvnitř budovy: Zesílení průvlaků, přemístění sloupů, přeložení schodišť, výtahů, vzduchové pošty. Neboť požadavky se mění: Žijeme rychle a s námi i půdorysy. I když posléze budova nevyhovuje, ani po adaptacích, může být rozmontována. Materiál podrží svou cenu a může být použit při nové stavbě.“

Konečně i tolik diskutovaný údajný volný křížový půdorys, kvůli kterému část odborníků tvrdí, že není možné ve dvorech provést ani nízké vestavby, sami autoři odůvodnili jako pouhou snahu ušetřit zaměstnancům čas při cestě k výtahům.

„Racionelní provoz vyžaduje nezbytně aby strany i úředníci přišli nejkratší cestou k výtahům do centra, nebo naopak. Kdyby půdorys byl řešen s vnitřními dvory, byla by cesta buď dvojnásobná, nebo v případě, že by se zřídily výtahy na druhém konci, ztratila by se koncentrace celé budovy v jedné hale s výtahy, jakou se vyznačuje náš projekt.“

Budova je obehnána nevzhlednou poškozenou zdí, za kterou se nachází nevhodné garážové přístavky, popelnice s odpadky, sklady a výdechy vzducho techniky. O tzv. volném půdorysu si může při návštěvě ostatně každý udělat svůj úsudek.

‍‍

Za kladné posudky a hodnocení projektu také děkujeme celé řadě architektů, historiků a odborníků z oboru.